Z účasti na Manitou Chrudim se teamová obsazenost smrskla na 2 zástupce a to Jerryho na dlouhé 115 km a Dídy na krátké 50 km trati. Na vině bylo zcela jistě i počasí, které slibovalo na sobotu ten největší hnus, jaký si lze představit.
Jerry zajistil prezentaci už v pátek, takže my na krátkou jsme mohli dojet do Chrudimi až na 10 hodinu. To už byli vytrvalci na dlouhé na trati hodinu a čtvrt. Dojeli jsme s kamarádem Škopínem a potkali se s Petrem. Na nějaké dlouhé chystání v tom neustálém dešti nebyla moc nálada, a tak jsme seděli v autě a čekali, jestli bude pršet víc, nebo míň :-) . Nakonec nezbylo než se o půl 12 ustrojit, vzít něco proti dešti a blátu a vyrazit na chrudimské náměstí na start. Déšť bohužel stále neustával. Už podle počtu lidí ve startovních blocích se dalo usuzovat, že hodně lidí na závod kvůli počasí nepřijelo. Protože trať trochu znám, tak jsem si říkal, že jich taky asi hodně i nedojede. Byli jsme různě poschovávání v průjezdech po náměstí a oddalovali nástup na start, co to šlo. Ten byl tradičně opožděn kvůli vlaku a přejezdu závod, letos asi o 12 minut. Rána start, jedny schody dolů, druhý schody dolů (poprvé jsem jel i druhé, vždy tady byl takový špunt lidí, že to nešlo) a ven z Chrudimi do první vesnice a pomalu do terénu. To už jsme byli promočení skrz. Při prvním nájezdu do terénu se přidalo i bláto, ale spíš to byla hodně voda a bláto, takže to bylo pro fungování kola trošku lepší. Jen aby to vydrželo. Někde zhruba za Křižanovickou přehradou mi přestal řadit malý převodník, ty nejhorší výjezdy už byly za námi, ale ještě jeden nás čekal, tak jsem byl zvědav, jak si s tím poradím. Nakonec to nějak dopadlo a na sílu jsem to vyjel. Pak již se trať začala pomalu svažovat dolů a blížit se cíl. Všude samý bláto, bláto a bláto. Už jsem se těšil, až tam budu. Pak již jsem slyšel amplióny a tušil, že jsem blízko, přejel rovinku nad zahrádkami, a najel na stadion, pořadatelé dali první zatáčku do leva do kopce, takže jsme tam všichni vtipně přijeli na velkou, zahnuli a zůstali do kopce stát. Za sucha by to bylo dobrý, ale teď to nepřeřadilo a nazdar. Tak jsem seskočil, vyběhl kopeček, naskočil, dolů to konečně přeřadilo a jel. Přejel terénní vlnku a černým blátem konečně do cíle.
Celej jsem byl i s kolem jak černá koule, letěl jsem na mytí, abych to trochu umyl, tohle jsem do auta nemohl dát. Pak jsem v korytu trochu odbahnil i sebe. V rámci možností. Jel se do auta umýt, převléknout do suchého, vrátit se na stadion. Dali jsme si jídlo a napili se. Stále jsem vyhlížel Jerryho, a říkal si jak na tom asi je. Pak už bylo vyhlášení krátký. Dala se do nás hrozná zima a tak jsme se vydali domů. Cestou jsme potkali Zdendu s Terezou a od nich jsme se dozvěděli, že Jerry už je v cíli, a že hned jel domů. A taky, že se ráno tak těšil, že zaspal a málem nestihl start:-) a letěl z auta rovnou do koridoru.
Pro mne rozhodně jeden z nejnáročnějších závodů na morál, techniku a fungování kola.
 Fakta. dlouhá trasa: délka 115 km, převýšení 2300 m krátká trasa: délka 50 km, převýšení 810 m
Výsledky. | Jméno | Čas | Ztráta na vítěze | Celkové umístění | Celkem dokončilo závodníků | Umístění v kategorii | Celkem
dokončilo v kategorii | | dlouhá trasa: | | | | | | |
| Jerry | 7:56:34 | 2:59:34 | 76. | 102 | 17. | 24 |
| krátká trasa: | | | | | | |
| Dída | 2:27:59 | 0:36:22 | 90. | 451 | 14. | 101 |
| | | | | | | |
Odkazy. Web závodu. Oficiální výsledky.
|
